![]() |
|
Apologetika |
ShrnutíApologetika - obhajoba křesťanství. Někdy také vysvětlování, vymezení atp. První použití slova apologetika je datováno po požáru Říma založeném Císařem Neronem a nařčení křesťanů ze žhářství. (Naposledy změněno: 20. 5. 2009) Apologetické směryJe několik apologetických škol, směrů, dva z nich si stručně přiblížíme: Důkazy k přesvědčeníK nejznámějším patří evidencionalistická apologetika založená na snaze důkazy a argumentací přimět nekřesťana k revizi jeho světového názoru. Tento směr předpokládá existenci společné platformy pro křesťany a nekřesťany - rozum a objektivní zvážení faktů. To je ovšem sporné a neúčinné při konfrontaci filozofií a náboženství popírajících rozum, některé až tak daleko, že připouštějí pravdivost výroku a jeho negace současně (to je VELMI závažné). Zvláště patrné je to u východních náboženství. Důležitost paradigmatuDalším významným směrem je presupoziční apologetika. Ta bere v úvahu odlišné paradigma (myšlenková mapa, skrze kterou vidím svět, mj. poměřuji fakta). Zdůrazňuje, že stejný fakt hodnotí lidé odlišně právě na základě odlišného paradigmatu. Ve své čisté linii tvrdí, že neexistuje společná platforma pro křesťany a nekřesťany. Nabízí řešení ve dvoufázovém dialogu. První fáze je přistoupení na paradigma partnera a pokus ukázat mu nedostatečnost jeho světového názoru při použití jeho východisek. Druhá fáze je představení (nikoliv dokázání) vlastního pohledu na Boha, svět, člověka z vlastních východisek. Někteří jsou si vědomi přínosu presupoziční apologetiky, nicméně tvrdí, že jsou tu určité společné věci pro křesťany a nekřesťany - jsme lidé, stvoření k obrazu Božímu a přes případné značné pokřivení, nikdo není pokřiven zcela, je tu svědomí atp. Význam apologetikyNěkteří snižují význam apologetiky s poukazem na to, že konverze není věcí rozumu, ale spíše rozhodnutí a Božího jednání. To je sice pravda, nicméně apologetika připravuje půdu pro toto případné rozhodnutí. Sama apologetika nikoho neobrátí, ale odstraňuje upřímné rozumové zábrany vůči křesťanství. Pokud někdo má problém z existence zla a není to jen zástupný problém - výmluva, je to něco, co mu reálně zabraňuje poznat Boha jako milujícího Otce. Popsáním a vyvrácením zmíněného zdánlivého paradoxu (existence zla) mu zjednodušíme cestu k setkání s Bohem. Příklady apologetických tématKlasickým tématem je existence zla. Je-li Bůh dobrý, vševědoucí a všemouhoucí, jak to, že lidé trpí. V poslední době, která se vyznačuje sterilitou zvanou korektnost, je oblíbeným cílem kritiků existence absolutní pravdy. Případně domnělá pýcha tvrzení, že křesťanství je pravdivé, na rozdíl od ostatních náboženství. Odkazy
|